EEA Grant
Číslo projektu: EHP-CZ-MOP-3-001
Partneři projektu:
Mendelova Univerzita v Brně
Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) je nejstarší česká univerzita zaměřená na zemědělství a lesnictví, založená byla jako Vysoká škola zemědělská (VŠZ) už v roce 1919. Uplatnění pro absolventy je v dnešní době mnohem širší. Vyučujeme například všeobecné zemědělství, lesnictví, zahradnictví, ekonomiku a management, systémové inženýrství a informatiku nebo mezinárodní teritoriální studia. Na praxi si zakládáme stejně jako na teorii. Proto máme vlastní pole, zahrady, vinice, specializované laboratoře, ale i pivovar nebo pekárnu přímo v kampusu. Škola nabízí více než 150 studijních programů. Ročně hospodaří s rozpočtem přes 2 miliardy korun a má přibližně 1500 zaměstnanců.
Provozně ekonomická fakulta
Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně se za 63 let svého fungování může pochlubit více než 20 000 úspěšnými absolventy. Aktuálně studuje na PEF téměř 3000 studentů v oblastech manažersko-ekonomických a informatických, a to v českém i anglickém jazyce.
Úspěšní absolventi PEF MENDELU nacházejí uplatnění v oblasti ekonomiky, managementu, obchodu, ve finančním sektoru, veřejné správě nebo jako projektanti informačních systémů. Podle průzkumu mezi absolventy nemělo 97 procent z nich problém najít si ihned po absolutoriu zaměstnání.
EEG Fondy
Filip Vrána
Cesta na Island byla obohacující v mnoha směrech. Měl jsem možnost poznat úplně jinou kulturu a zázemí na University of Iceland. Velmi inspirativní bylo pro mne setkání s kolegou, který vede PR oddělení místní univerzity, která se pouští do věcí, které jsou ještě před námi. Točí s vědci filmy o jejich práci. Island je v mnohém inspirativní a mimořádná země, která se za posledních 20 let velice proměnila. Její přírodní unikátnost je nesporná.
Martin Lakomý
Absolvovali jsme několik setkání na téma nakládání s lidskými zdroji, a to v univerzitním prostředí i společnosti jako celku. Dále jsem v rámci pobytu prezentoval svůj současný výzkum na téma situace starších zaměstnanců v kontextu digitalizace na trhu práce, která vyvolala živou debatu založenou na srovnávání českého a islandského kontextu. Univerzita i všichni islandští kolegové působili velmi přátelským dojmem a byli nakloněni další spolupráci – například v rámci projectu COST Action právě získaném Mendelovou univerzitou, při předpokládaném výukovém pobytu prof. Kristjánsdóttir na Mendelově univerzitě v příštím semestru a (osobní) prezentaci Sirrý Sigurlaugardóttir na naší konferenci PEFnet, stejně jako během přípravy společných publikací. Celkově je Island země s divokou přírodou, milými otevřenými lidmi a přístupem k diverzitě a sociálním problémům, od kterého se můžeme v mnohém inspirovat.
Drahomíra Zajíčková
Mobilita probíhala v rozmezí 1 měsíce, kdy jsem byla postupně seznámena s organizační strukturou a chodem Univerzity. Moje působení bylo zejména v rámci Faculty of Social Work, pod vedením Prof. Sigurveig H Sigurðardóttir. Nedílnou součástí stáže, kromě samostatné práce, byl networking a shadowing pracovníků fakulty a studentů doktorského studia, v mém případě konkrétně doktorské studentky paní Sirrý Sif Sigurlaugardóttir, která na základě naší spolupráce přijela na týdenní stáž na Mendelovu Univerzitu a rovněž bude jednou z účastnic na konferenci PEFNet 2022. Tu jsem měla možnost navštívit i na pracovišti úřadu Skagafjordur, kde se věnuje praktické sociální práci. Na základě uvedených kontaktů se rovněž předpokládá další spolupráce jak projektová (COST Action project), tak na osobní úrovni a představuje vstupní bránu pro další studující se zájmem o studium na University of Iceland.
Aktivně zde byly prezentovány poznatky a články z projektů, které vznikly v rámci mého výzkumu podpořeného IGA Mendelovou Univerzitou a současně i poznatky z projektu GAČR pod vedením Mgr. Martina Lakomého.
University of Iceland byla založena v roce 1911, jedná se o státní Univerzitu, studium je pro studenty zdarma. Univerzita nabízí téměř 400 programů pro studium a výzkum. Současný počet studujících je cca 12 400 studentů. Významnou specializací Univerzity je především zaměření na environmentální faktory, vulkanologii, obnovitelné zdroje. Významnou inspirací je pro ČR rovněž oblast work/life balance, gender pay gap a diverzity jako studijních oborů, ale rovněž i to, jak je aplikována v chodu Univerzity. Univerzita, mimo jiné, poskytuje 3 zařízení péče o dítě (od 6 měsíců) pro zaměstnance a studenty s dětmi, včetně finanční podpory studujících. Je tedy možné na Island přicestovat a úspěšně studovat i s rodinou.
Záběr University of Iceland je tedy velmi široký (od sociálních až po přírodní vědy) a představuje významnou možnost profilace v těchto oborech. Kontakty na studenty magisterského a doktorského studia, které mohou zájemcům poskytnout konkrétní informace o studovaných oborech, jsou k dispozici na vyžádání u Ing. Drahomíry Zajíčkové (drahomira.zajickova@mendelu.cz), stejně tak na akademiky, s kterými je možné se propojit k projektové či jiné formě spolupráce.
Běla Mikulášková
Island, země ledu, vulkánů a polární záře. Island je země hned několika rozdílů oproti České republice. Počasí je chladnější a drsnější, neboť v létě jsou pro místní obyvatele tropy v teplotách již 16 stupňů a výše a během letních měsíců nelze zažít v noci tmu. Naopak během zimy je údajně světlo pouze 4 hodiny denně, proto nemají místní obyvatelé zimní období vůbec v lásce a tráví jej braním buď antidepresiv skrze pochmurnost zimy, nebo odjíždí na měsíc či dva do teplejších krajů světa.
Dle mého názoru se tyto dvě země nedávají vůbec srovnávat z více důvodů, neboť například systém vzdělávání je na Islandu nastaven zcela jinak než u nás. Na Islandu si mohou mladí lidé dovolit již při studiu na Vysoké škole zakládat rodinu. Důvodem je jednak možnost zažádat si o studentskou půjčku, kterou začínají splácet až v pozdějším věku v rámci získaného zaměstnání, a jednak také to, že škola nabízí studentům možnost využití ubytování pro rodiny s dětmi přímo v areálu školy. Navíc studenti mohou již od 1 roku nebo po dát dítě do mateřské školky nebo dokonce také ihned po šestinedělí do jesliček, kde jej dítě chůva ohlídá zatímco jsou studující rodiče na přednášce apod. Studenti tak nemají nouzi o to, kde budou žít, jak drahý musí platit nájem apod.
Co se obyvatel Islandu týče a jejich zdejší kultury, jedná se o národ mající kořeny ve starých Vikingských kmenech, elfech a trolech (jak bdí některé jejich tradice a národní legendy). Islanďané jsou vzhledově všichni stejní – modré oči, blond vlasy, vysoká a hubená postava. Jsou velmi přátelští a vstřícní, usměvaví a velmi pohodoví. Čeho jsem si během svého pobytu na Islandu všimla je to, že jsou hodně na kávu všeho druhu, ideálně však pražené zrno, a veškerý alkohol a tabákové výrobky jsou naopak v rámci Islandu regulovány vládou. Toto je zavedeno však z důvodu toho, že na Islandu se upřednostňuje zdravý životní styl, není tedy možné zde například nalézt Mc`Donalds apod.
Co jsem si z Islandu vzala a co mi dal? Rozhodně jsem měla možnost poznat zcela odlišnou kulturu a charakter lidí žijící v jiném klima a uznávající zcela rozdílný postoj k životu (zdravý životní styl nonstop všude a šetrnost k přírodě). Kromě kultury a školství jsem měla možnost poznat, jak na Islandu funguje také zdravotnictví, v čem je od našeho českého zdravotnictví odlišné, a stejně tak např. v rámci politického systému, ekonomického úhlu pohledu apod.
Během svého pobytu jsem měla možnost také vycestovat mimo hlavní město (Reykjavík) více do středomoří nebo na jižní pobřeží Islandu a poznat tak také krásy Islandské přírody. Viděla jsem tak např. tryskající aktivní gejzír, kráter již staré sopky, ledovce, značnou řadu vodopádů, rozbouřené pobřeží Islandu na Jihu spolu se sopečnými skalami a mnoho dalšího. Kromě přírody jsem však měla šanci poznávat i nové tváře – např. jsme se setkali se samotnou profesorkou Sigurveig (sociální studie) a ne pouze jednou, která je úžasná a milá osobnost. Také však s pracovnicí v sociálních službách (Sirrý) a pár lidmi studujícími na University of Iceland nebo pouze pracující v mateřské školce a pocházející z České republiky.
Za mne byl měsíc strávený na Islandu úžasný, nádherně strávený čas, který mi dal mnoho nového a zajímavého jak do života, tak i do budoucího studia a výzkumné činnosti v rámci mnou řešeného tématu disertační práce. Byla to skvělá zkušenost a doufám, že se někdy ještě znovu na Island podívám znovu.
Sirrý Sif Sigurlaugardóttir
Měla jsem to potěšení navštívit Mendelovu univerzitu v červnu 2022. Byla jsem zde na výměnném pobytu a momentálně působím jako „adjunkt“ na Fakultě sociálním studií na University of Iceland. Byla jsem vřele přijata na Ústavu práva a humanitních věd. Měla jsem zde příležitost přednést svůj probíhající výzkum a svoji práci na univerzitě. Vedli jsme rozmanitou diskuzi a výměnu názorů ohledně budoucí spolupráce mezi našimi univerzitami. Těším se na další setkání během akce Intenational Week, která proběhne v listopadu.
Média
Na Islandu odchází starší lidé do důchodu spokojení

Island není jen země vulkánů a ledovců. Země je inspirativní v mnoha směrech, například v politice
zaměstnanosti. Mladí lidé se nebojí mít děti i za studií na univerzitě. Staří naopak chodí do důchodu
spokojení a bez existenčních starostí. Podle výzkumů islandských vědců jsou místní dokonce
s rostoucím věkem šťastnější, což se o Češích ve vyšším věku příliš říci nedá.
Mezi islandským přístupem a Evropou je podle vědců MENDELU, kteří se právě vrátili ze stáže v této
severské zemi, spousta rozdílů. „Islandská míra zaměstnanosti je u mužů mezi 55 až 59 lety zhruba 90
procent, u žen pak asi 80 procent, což je nejvíce mezi evropskými zeměmi. V České republice je to o
několik procentních bodů méně, ale například na Slovensku chodí do práce v této věkové skupině
méně než 70 procent žen. Nejhůře jsou na tom v Řecku, kde je zaměstnanost žen této kategorie nižší
než 40 procent,“ říká Martin Lakomý z Ústavu práva a humanitních věd PEF. Jeho vědeckým tématem
je digitalizace na pracovním trhu, konkrétně pak výzvy, příležitosti a nerovnosti, které se vztahují ke
starším pracovníkům.
Nerovnostmi na pracovním trhu se budou vědci z více než 30 evropských zemí po 4 roky zabývat díky
evropskému projektu, který budou koordinovat. Srovnání se situací na Islandu může podle Lakomého
nabídnout některé nové pohledy.
Měsíční stáž na Islandu má za sebou studentka doktorského studia oboru Ekonomika a management
(PEF) Běla Mikulášková, jejímž tématem je právě odchod do důchodu. Situace v ČR a na Islandu se
podle ní srovnávat prakticky nedá, jak je rozdílná.
„Lidé na Islandu mají jen šestihodinovou pracovní dobu, takže mají více času na své koníčky, sport a
zejména své rodiny. Zajímavé je také to, že na rodičovskou zde mohou jít oba partneři s tím, že mohou
mít oba dva kratší pracovní úvazek. Mají tak dost času na společnou výchovu svých potomků. Stát má
také skvěle promyšlenou politiku a zaopatření občanů, kteří by chtěli studovat, a přitom zakládat
rodinu, takže se rodičovství už na VŠ studiích nikdo nebojí,“ uvedla Mikulášková.
Islandská politika je podle ní celkově jiná. Umožňuje mladým lidem vystudovat a přitom mít rodinu.
Lidé pracují do vysokého věku a ve stáří jsou zajištění a zajištěné už mají i děti. „Nejsou tak stresovaní
jako čeští senioři. Celkově je nastavení společnosti a mentalita úplně někde jinde,“ říká mladá
vědkyně. Islandská stáž byla pro ni vůbec první za jejího studia na MENDELU. „Cestuji ráda, ale tady
to bylo skrze školu poprvé, určitě bych to kolegům doporučila,“ uvedla Mikulášková.
Stáž jí pomůže v doktorské práci, která je na téma vliv vybraných faktorů determinujících životní
úroveň lidí v postproduktivním věku. „Budu díky zkušenostem z Islandu formulovat různá doporučení
s cílem, aby lidé ve stáří nebyli v Česku tak stresovaní jako dosud,“ uvedla Mikulášková, kterou na
měsíční stáži doplnila kolegyně Drahomíra Zajíčková z Ústavu práva a humanitních věd PEF
MENDELU, která se zabývá dopadem rodičovství na výsledky na trhu práce a rozdíly v platech mezi
muži a ženami. Právě severské země jsou v tomto směru inspirativní. „U nás jsou platy žen zhruba o
pětinu nižší než mužské,“ upozorňuje Zajíčková.
Podle profesorky Sigurveig H Sigurðardóttir z University of Iceland je situace na trhu práce na Islandu
po pandemii COVID-19 stabilní. „Měli jsme nezaměstnanost po určitou dobu a nyní naopak hledáme
pracovníky. Obáváme se spíše psychologických dopadů pandemie, zejména na rodiče s dětmi,“
uvedla.
Jaké jsou nerovnosti na evropském pracovním trhu? Na Islandu odchází lidé do důchodu spokojení

Island není jen země vulkánů a ledovců. Země je inspirativní v mnoha směrech, například v politice zaměstnanosti. Mladí lidé se nebojí mít děti i za studií na univerzitě. Úhrnná plodnost se přitom dlouhodobě drží kolem dvou dětí na ženu, což je v Evropě výjimečné a toto číslo výrazně nezvyšují migranti, jako třeba ve Francii. Starší lidé naopak chodí do důchodu spokojení a bez existenčních starostí. Podle výzkumů islandských vědců jsou místní dokonce s rostoucím věkem šťastnější, což se o Češích ve vyšším věku říci nedá.
Nerovnostmi na pracovním trhu se budou vědci z více než třiceti evropských zemí po čtyři roky zabývat díky evropskému projektu, který bude koordinovat brněnská Mendelova univerzita. Srovnání se situací na Islandu může podle Martina Lakomého z Ústavu práva a humanitních věd PEF nabídnout některé nové pohledy a spravedlivější podmínky na trhu práce. Tým brněnských vědců chce například experimentálně ověřovat, jak změna věku nebo pohlaví v jinak identickém životopisu mění průběh náboru zaměstnanců, což velmi podobně zkoumali vědci ze Švédska a právě Islandu.
Mezi islandským přístupem a zbytkem Evropy je podle vědců MENDELU, kteří působili na stáži právě v této severské zemi, spousta rozdílů. „Islandská míra zaměstnanosti je u mužů mezi 55 až 59 lety zhruba 90 procent, u žen pak asi 80 procent, což je nejvíce mezi evropskými zeměmi. V České republice je to o několik procentních bodů méně, ale například na Slovensku chodí do práce v této věkové skupině méně než 70 procent žen. Nejhůře jsou na tom v Řecku, kde je zaměstnanost žen této kategorie nižší než 40 procent,“ říká Lakomý. Jeho vědeckým tématem je digitalizace na pracovním trhu, konkrétně pak výzvy, příležitosti a nerovnosti, které se vztahují ke starším pracovníkům.
Měsíční stáž na Islandu má za sebou studentka doktorského studia oboru Ekonomika a management (PEF) Běla Mikulášková, jejímž tématem je právě odchod do důchodu. Situace v ČR a na Islandu se podle ní srovnávat prakticky nedá, jak je rozdílná. „Lidé na Islandu mají jen šestihodinovou pracovní dobu, takže mají více času na své koníčky, sport a zejména své rodiny. Zajímavé je také to, že na rodičovskou zde mohou jít oba partneři s tím, že mohou mít oba dva kratší pracovní úvazek. Mají tak dost času na společnou výchovu svých potomků. Stát má také skvěle promyšlenou politiku a zaopatření občanů, kteří by chtěli studovat, a přitom zakládat rodinu, takže se rodičovství už na VŠ studiích nikdo nebojí,“ uvedla Mikulášková.
Islandská politika je podle ní celkově jiná. Umožňuje mladým lidem vystudovat a přitom mít rodinu. Lidé pracují do vysokého věku a ve stáří jsou zajištění a zajištěné už mají i děti. „Nejsou tak stresovaní jako čeští senioři. Celkově je nastavení společnosti a mentalita úplně někde jinde,“ říká mladá vědkyně. Islandská stáž byla pro ni vůbec první za jejího studia na MENDELU. „Cestuji ráda, ale tady to bylo skrze školu poprvé, určitě bych to kolegům doporučila,“ uvedla Mikulášková.
Stáž jí pomůže v doktorské práci, která je na téma vliv vybraných faktorů determinujících životní úroveň lidí v postproduktivním věku. „Budu díky zkušenostem z Islandu formulovat různá doporučení s cílem, aby lidé ve stáří nebyli v Česku tak stresovaní jako dosud,“ uvedla Mikulášková, kterou na měsíční stáži doplnila kolegyně Drahomíra Zajíčková z Ústavu práva a humanitních věd PEF MENDELU, která se zabývá dopadem rodičovství na výsledky na trhu práce a rozdíly v platech mezi muži a ženami. Právě severské země jsou v tomto směru inspirativní. „U nás jsou platy žen zhruba o pětinu nižší než mužské,“ upozorňuje Zajíčková.
Podle profesorky Sigurveig H Sigurðardóttir z University of Iceland je situace na trhu práce na Islandu po pandemii COVID-19 stabilní. „Měli jsme nezaměstnanost po určitou dobu a nyní naopak hledáme pracovníky. Obáváme se spíše psychologických dopadů pandemie, zejména na rodiče s dětmi,“ uvedla.